sobota 22. srpna 2015

Zpátky do Petrohradu

Aneb zpátky tam, kde bylo krásně.

Venku se ochladilo my se mohli vrátit zpět do Petrohradu, který nás již při první návštěvě okouzlil. Utekl týden, přidaly se dva dny a my jsme zpět v Petrohradu s plánem projít dříve naplánovanou trasu po přírodní památce háj Petra Bezruče. Výlet dopadl dobře, ale ta cesta...necesta. Co na to pejsek? A co na to říkaly děti? Vše dopadlo dobře nakonec.

Do puntíku připravený plán, vstát v šest hodin a připravit se na brzkou cestu zkrachoval den předem pozdním ulehnutím :D a z Prahy se vyrazilo již v devět hodin a před desátou jsme se pohodovou předpisovou jízdou dostali na parkoviště.Cesta si pro nás z okraje Prahy vyžádala necelých čtyřicet kilometrů a pro nadšence železnice existuje i možnost dopravit se vlakem. My zaparkovali na malém parkovišti u fotbalového hřiště, protože svojí polohou nám spojilo začátek a konec našeho putování. Pokud se vydáte v našich stopách a toto parkoviště bude plné, pokračujte dále ke hřbitovu, kde je možnost také zaparkovat auto.

Petrohrad

Petrohrad se nachází v Ústeckém kraji a čítá 657 obyvatel.  Historie této vesnice sahá až k roku 1360, kdy se objevují první záznamy v kronikách. V nejbližším okolí je k nalezení bývalý pivovar, kapličky, háj Petra Bezruče a zámek. Zámek dříve patřící rodu  Černínů od roku 1952 slouží jako psychiatrická léčebna. Přírodní památka háj Petra Bezruče byla nejprve zrušena a následně v roce 2011 opět vyhlášena.

Selský dub

Památný strom, jenž na stejném místě stojí 900 let a se svým obvodem 903 cm pamatuje opravdu hodně z historie.
Kdyby ten strom vypravovat uměl
jistě dlouho hovořil by k nám
a na paměť vzpoury nevolníků
je selským dubem nazýván.

O tohoto velikána jsme nemohli nás a ani Ivušku připravit a protože my jsme již zde jednou byli tak jsme využili chvilky času k pokusu o úklid někým zanechaný nepořádek. Opravdu jen pokusili, protože dotěrnost vos nás od této činnosti rychle odradila. Keška věnovaná tomuto památnému stromu nám dříve zůstala zatajena, ale dnes se již nález podařil a dodal nám hodně energie pro následující kroky.

Zřícenina hradu

Cestou poté co jsme v rychlosti odlovili dříve nenalezenou kešku jsme se vydali vzhůru na kopec Všech Svatých, kde jsme si opět užili výhled do širokého kraje. Nezapomenuli jsme na prohlídku zříceniny hradu i kapličky Všech Svatých. Stejně jako při první návštěvě nikoho nenapadlo použít moderní technologie a co jsme viděli v dáli? To zůstalo předmětem odhadů a dohadů.

Na vrcholku jsou krásné udržované posezení se zastřešením, které svádí k posezení a sledování toho klidu po okolí. My se však museli sebrat a vyrazit dále, protože cesta před námi byla daná a pro děti trochu náročnější.

Vyrazili jsme na sérii kešek věnované okolí Petrohradu a projít trasu, kterou jsme k tomu naplánovali. Co přišlo? Od zříceniny hradu Petrohrad jsme se vydali zpět dolů pod kopec a po žluté turistické značce rovnou za šipkou GPS. Série kešek nás protáhla celým lesem v okolí Petrohradu, který je listnatý a zcela výjimečně se objevují jehličnany. Oblast je plná žulových kamenů, které místy připomínají lidské obličeje. Žulové balvany svým uspořádáním lákají začínající lezce pro tak zvaný Bouldering.

Petrohradské putování

Mírumilovně nazvaná série kešek skrývala mnoho kilometrů, zkoušku orientace v terénu a v závěru také trochu přemýšlení kudy to je schůdné. Kačeři, zapomeňte na lítání přímo za šipkou, téměř všude vedly cesty (s ohledem na chráněnou oblast super) a v závěru tam kde nevedly a nebo je nebylo možné použít tak jsme se pohybovali kolem balvanů. Co to píši? Pohybovali jsme se kolem balvanů i po balvanech a většinou jsme je potřebovali cestou vzhůru i dolů překonat. Dobrý ponaučení: nehledat jak se překážce vyhnout, ale jak jí bezpečně a ohleduplně přejít.
Díky sérii kešek jsme viděli místo, kde stála Švýcarská hájovna.
Foto použito z www.geocaching.com

dozvěděli jsme se proč se jedná o chráněnou přírodní památku která o tento post musela bojovat! A nejúsměvnější byly informace k místnímu zámečku, který slouží jako psychiatrická léčebna. Jedna z historek převzatá z geocachingu:
Volný pohyb pacientů psychiatrické léčebny měl mnohdy za následek neobvyklé příhody. Ladislav Hahn vzpomínal na jednu z nich z roku 1953. „Na zimu tento rok se všude povídalo, že v zátočině státní silnice u Bílého mostu straší bílé strašidlo. Mnoho lidí, zejména žen, ho vidělo vždy navečer. Paní Zíková, která prodávala v Bílenci, ho vídá při večerní cestě domů. Když šli zdejší lidé ze zábavy v Bílenci, viděli strašidlo sedět v trní. Pan Beneš z Černčic se přiblížil a skočil tam a už držel jednoho z pacientů ze zámku. Na otázku, co zde dělá, odpověděl: „Ale chci někoho vystrašit, jen vybafnout, nic jim nedělám.“ Pacient byl pak předán léčebně.
Cestami kolem Petrohradu jsme nepotkali žádný pramen nebo občerstvení a jako vždy se nám povedlo vyčerpat takřka veškeré zásoby vody (zhruba 6-7 l vody) i připravené svačiny. Ušetřeny nezůstaly ani sušenky, které se staly dobrým zdrojem energie nejen pro děti, ale i dospělé.

S každým ušlým kilometrem se přibližoval okamžik, kdy začne naše menší děcko "padat únavou". A opravdu ten správný okamžik přišel někdy poté co jsme ušli čtrnáct kilometrů. Na děcko, kterému budou v prosinci tři roky to byla slušná porce a odpočinek byl zapotřebí.


Celkový dojem z této oblasti je velmi kladný. Poklidné lesy, udržované cestičky, na zajímavých místech altánky k posezení a pro kačery mnoho pokladů k nalezení

Dnes jsme i názorně prověřili GPS a porovnali jsme ruční turistickou GPS vs 2 mobily se zajímavým výsledkem. Tam, kde holky s mobily hledaly já šel na jisto. Trasu, kterou jsem změřil v délce 16,4km naměřil jeden telefon na celých 18,7 km. Druhý telefon byl o kousek přesnější, ale pořád krok za navigací. Co tedy vytknout navigaci? Nenašel jsem nic co vytknout mimo záznamu trasy. Vypnuto v Radlicích, zapnuto v Petrohradu a ejhle současná trasa měla něco kolem 60 km po zkušenostech jsem s tímto již počítal a záznam trasy upravil dřív, než později sedět nad počítačem při úpravě GPS logu. Mezi pozitiva je zapotřebí i nahodit fakt, že v půlce trasy se ozvaly baterie. Výměn 2ks tužkových baterií nepřinesla nic nechtěné. Zapnuli jsme navigaci a ta pokračovala v aktuální trase i v navigování na zadaný cíl.


Trasa, kterou jsme se vydali my je k nalezení zde: GOOGLE MAPY. Všem kteří nebudou hledat kešky doporučuji zůstávat vždy na cestách, ony ty balvany vypadají lépe z dálky než z blízka. Jediné čemu nejde odolat jsou jeskyně, které je možné najít na pár místech, kudy vedly naše kroky. Místy byly naše kroky vedeny ve výškách podél srázu tak na to prosím pamatujte a zbytečně nikde neriskujte.

Tentokrát děláme změnu v tom co komu chceme ukázat, protože na rozdíl od předchozích výletů zde nejsou kešky většinou vázané k určitému místu. Pro kačery jsou zde připravené krabičky s logbooky, ale pokud nelovíte, neopouštějte zbytečně lesní cesty, protože mimo balvanů nic zajímavého neuvidíte.K vidění opravdu není mnoho, ale krásně se projdete na čerstvém vzduchu.

Kokršpanělovi

Fotky budou brzy doplněné jen jich je tolik, že nejde rychle vybrat ty, které se budou nejlépe hodit.
Pokud není uvedeno jinak, jsou odkazovány naše stránky nebo server www.mapy.cz, který nám umožňuje pohodlně odkázat na konkrétní místo o které se chceme poděli s našimi čtenáři.

Žádné komentáře:

Okomentovat