neděle 16. srpna 2015

Ach to počasí - Nakousnutý Smíchov

Naplánované cesty se nám za poslední týden hned dvakrát změnily a pokaždé díky počasí. Je to důkaz, že člověk nikdy nebude spokojený? Já doufám, že ne nebo ano?
První změna v plánech přišla díky vysokým teplotám při putování Petrohradskem. Trasa 10 km se stala nezdolatelnou velmi krátce po zaparkování auta na nedalekém parkovišti. Možná to bylo dobou ztrávenou na sluníčku před příjezdem do lesa, možná již dobou po kterou šly teplé dny za sebou. V každém případě kroky dál se nechtěly udělat nikomu.

Jaká úleva přišla s ohlášeným ochlazením? Obrovská a není nic lepšího, než udělat v chladném dni pár kroků tam, kde jiní neprojdou ani prstem po mapě. Chvilka nad mapou, připravení kešek a nemohlo vzniknout nic lepšího, než 15 km a 15 kešek a opět pražská zeleň doplněná o trochu pouličního putování. Chladné počasí je tady, krásně zamračeno a co předpověď počasí? Předpověď počasí hlásí optimisticky "Příštích 120 minut bez srážek" a to stačí k tomu nezdržovat se v bytě a vyrazit na Smíchov ze kterého lze pohodlně vést kroky podél Dalajského potoka přírodní rezervací Prokopské údolí do Dalajského údolí a odtud trochu do kopce k Velké ohradě, z Velké Ohrady už jen co by se kamenem dohodilo domu.

Prošlá trasa: MAPY GOOGLE

Jako počáteční bod jsme zvolili zastávku Na Knížecí (Metro B - Anděl) ze které jsme se vydali Nádražní ulicí na Smíchovské nádraží. Pro kačery dobrá zpráva, cestou je keška, která udělá radost svým provedením. Pro ostatní jsou dvě možnosti jak se na Smíchovské nádraží dostat :) stejně jako my můžete jít po svých a nebo si můžete nějak poradit :) (přece nebudeme navádět k parkování u nádraží nebo jízdě MHD :D ). Při příchodu ke Smíchovskému nádraží dávejte pozor na své ratolesti a mazlíčky, protože místní individua se nechovají zrovna nejčistotněji a tím kazí dojem jinak krásnému nádraží i jeho okolí.

My se tentokrát nehrnuli do prostor nádražních budov, ale na lávku přes koleje odkud je výhled na provoz na nádraží, na zaparkované vlaky společnosti RegioJet a pro kačery dobrá zpráva, lze tady najít kešku.


Po prohlédnutí vláčků, zalogování se v kešce jsme se vydali na vyhlídku na Prahu. Nemusím asi říkat, že víc než vyhlídka na Prahu nás přilákala keška, ale odměnou k jednomu logu byl opravdu parádní výhled na Prahu - Vyšehrad,  Pankrác a Krč a rychle se blížící déšť k našemu stanovišti. Cesta k vyhlídce byla taková všelijaká, nejprve komín a na něm pár čápů, radost vidět v Praze!


Cestu na tuto vyhlídku lze s kočárkem absolvovat velmi obtížně a proto jí nedoporučujeme! Následoval velký kopec, klasická vyšlapaná cestička a několik obydlí lidí bez domova, kteří si udělali zázemí trochu jinak. Nevěříme, že všichni jsou nebezpeční, ale protože rozmanitost bezdomovců je pestrá, nelze odhadnout jak se kdo bude chovat. My šli velmi potichu abychom zbytečně nebudili pozornost a nakonec jsme bez povšimnutí prošli cestu na vyhlídku, kde jsem věnovali pár chvilek užívání si rozhledu a chvilku hledání kešce.


Jak jsem již  naznačil, déšť v dáli nám dal impulz k opuštění místa a vydání se zpět pod kopec. Bylo to rozumné rozhodnutí, po příchod na zastávku tramvaje Laurová začal silný déšť a my během pár chvilek promokli. Naštěstí měla tramvaj jen pár minut zpoždění a my se brzy vydali na Radlickou kde jsme proklouzli již zcela promočení do metra.


Jednou je horko, jednou prší, ale pokaždé to počasí dokáže pozměnit jinak úžasné plány. Vlastně my máme to štěstí, že k těm změnám dochází v místech, odkud lze pohodlně pokračovat dále a není tím narušena trasa například tím, že by se jí již část prošla.

A ponaučení pro příště? Pláštěnky s sebou :D

Kokršpanělovi

Žádné komentáře:

Okomentovat